......Jen klid, nerozčiluj se, nenadávej a říkej si pomalu, je blbej, je blbej, je blbej .......

Asi moc přemýšlím...

5. listopadu 2006 v 0:54 | Radushka |  ξ Speak up !
Nemusíte souhlasit, ale takhle to teď vidím já...

Lidi se poslední dobou hodně mění. Možná se chovají jako puberťáci, kteří si pořádně neumí rozmyslet, co vlastně chtějí, možná je to dobou ve které žijeme. Dospělost se bere vážně a lidé ztrácejí ty malé děti uvnitř sebe, které v nich přebývali. My, jako ty malé děti jsme si přávali, abychom byli vždycky a nerozlučně spolu, už dopředu jsme plánovali, co budeme dělat v 15-ti letech, navymýšleli jsme blbostí.Líbili se nám pohádky, kdy dobro vítězilo nad zlem, a kde lidé, kteří ubližovali špatně skončili. Ale podívám-li se na nás dnes...Kde jsme? Ačkoliv jsme ještě pořád děti, kam se ztratili naše sny, naše(tehdy dost pošetilé) plány? Snažíme se jednat tak, jak je to nejlepší, ale přitom mnohem více ubližujeme. Chtěli jsme tohle? Dost dobře pochybuju. Můžete namítat, že teď je všechno težší, než kdysi. Ale upřímě, moc lidem v 15-ti letech nepříjdou problémy dospělých tolik závažné, stejně tak jako kdysi nepřišli dětem ze školky závažné problémy puberťáků. A to se pořád pohybujeme jen u hranice 20-ti let. Bojím se, že až jednou opravdu dospějeme a bude prožívat to, co teď vidíme jako svoji světlou budoucnost, nesplní to naše očekávání. Budeme na svět pohlížet očima dospělích, a ty děti v nás zmizí úplně. A to jsme kdysi měli sny a přání, jenž se zakládala na tom, abychom vždy zůstávali se svými přáteli, abychom si v životě i užívali a podobně věci...možná se mýlím, ale děsím se dne, kdy zjistím, že sem měla pravdu...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maryne Maryne | Web | 5. listopadu 2006 v 12:22 | Reagovat

Taky poslední dobou moc přemýšlím. Taky si myslím, že ve mně zmizelo to dítě, co nic neřešilo...achjo. Chci žít tak, abych si ve stáří mohla říci ,,žila jsem''. Ale je to v téhle době vůbec možné? Leda se nenechat ovlivnit dobou a jít si po svém. Já myslím, že se mi to zatím celkem daří...:o) ale je mi teprve 15. Co třeba za 10 let? No nevím...ale myslím, že já se jen tak nedám...ale třeba to prostě nepůjde, a to by mě hodně štvalo a hodně mrzelo.

2 Týna - Voskovky Týna - Voskovky | 5. listopadu 2006 v 14:21 | Reagovat

Chtěla jsem ti napsat fakt duchaplnou odpověď..ale jak tak přemýšlím (asi taky moc)..nebylo všechno, co bych chtěla napsat "řečeno" ? Pro mě..souhlasím s Tebou..

Snad jen..i když ve mě to "moje dítě" upadá, držím se ho zuby nehty.. nevzdám se ho..nikdy..

3 Radushka Radushka | Web | 5. listopadu 2006 v 19:40 | Reagovat

to je dobře...taky se nehodlám vzdávat...

4 panev panev | Web | 5. listopadu 2006 v 20:12 | Reagovat

vzdyt rikam, ze mas smysluplny clanky... :)))

5 majdalenka majdalenka | Web | 5. listopadu 2006 v 21:13 | Reagovat

nádherný článek.. ach ta dětská naivita.. někdy tak přemýšlím jak my bylo hezky.. jak jsem nic neřešila.. jak jsem se těšila že budu starší.. že to pak bude "něco" ! prostě úžasné.. a teď... sny a plány se rozplynuly a nastala realita a já jsem snad i přestala snít a být, však jenom na chvíli zase to malé dítě...

6 jeanuska jeanuska | Web | 6. listopadu 2006 v 10:04 | Reagovat

když začnu o těchhle věcech filozofovat, tak pak dojdu k názoru, že všichni okolo mě jsou uplně jiní a vůbec nic nechápu a příjdu si na všechno úplně sama. už teď si příjdu o několik generací pozadu, protože ten "dnešní" svět je uplně jinej než ten, kterej znám z doby, kdy mě bylo šest.. a to mi bylo fakt krásně

7 Alusshka Alusshka | Web | 6. listopadu 2006 v 22:49 | Reagovat

řekla bych že už tu pravdu máš, souhlasím s jeanuskou, možná to taky bylo tím že ten svět je v podstatě pořád stejný jen jsme ho vnímali jinýma očima, teď ho vnímáme jako dospělí lidé s názorem a svým postojem k tomuhle světu, záleží jen na nás jak to prožijem a jak se svým životem naložíme...pokud si vybereš cestu projít ho jako s kusem dítěte, je to dobře, budeš šťastná a bude ti hezky...pokud se vydáš jinak, taky dobře...ale řeknu ti že co je mi tolikhle...tak sem víc a víc zklamaná, sny mi lidé zničili a když viděli že jsem svá, zbyly mi pak o to víc oči pro pláč.. :(((((

8 Radushka Radushka | Web | 7. listopadu 2006 v 7:09 | Reagovat

to mě nenapadlo to brát takhle....ono to ale asi dopadne s každým stejně, možná ani nemá cenu se bránit...

9 Barbara Barbara | Web | 8. listopadu 2006 v 15:08 | Reagovat

Jak nemá cenu se bránit?Pokud má člověk chuť a chce si v sobě ten kus dítěte schovávat,tak by za něj měl bojovat.Možná slovo bojovat je až příliž tvrdé,ale měl by si říct,že se nepodvolí té většině...Je to složité vysvětlit,co mám namysli!Je ale veliká škoda,že se většina zdává!Celkem mi vadí,že ten svět tak rychle spěje=(...

Vem si,že každý filosof či spisovatek v sobě to dítě určitě musí mít...!Jak by taková J.K. Rowlingová mohla napsat takové skvělé díly Harryho Pottera?Nebo Antonie De Saitn Exupéry Malýho prince...?Mohla bych jmenovat další a další...!

Záleží to pouze a jen na vůi a chtíči člověka!Buď se rozhodne pro to,že se stane už dospělým bez dítěte nebo bude dospělým,který si rád zaskotačí jako děcko;)...

Je to pouze na VÁS!

10 Radushka Radushka | Web | 8. listopadu 2006 v 18:00 | Reagovat

barbara: překvapivě vim, co tim myslíš...:-) a myslim, že máš pravdu...možná to nemá cenu se bránit, možná jo...ale asi spíš jo...aspoň chvíli maličkou...pak alespoň nebudu naštvaná, že jsem to nezkusila

11 Markey Markey | Web | 8. listopadu 2006 v 22:45 | Reagovat

to si nemyslim.. já sem věčný dítě =D znáš mě ne? =D

12 Radushka Radushka | Web | 9. listopadu 2006 v 9:04 | Reagovat

mno znám...a můžu to potvrdit :-)

13 mademoiselle Prosím mademoiselle Prosím | 9. listopadu 2006 v 20:40 | Reagovat

Já myslím, že ono to dítě v tobě jednou odejde nebo se spíš změní. Ale asi nebudeš litovat. Spíš si uvědomíš jiné věci, které jsi dřív neviděla. Ale na tom není nic špatného. Prostě to tak je.

14 Radushka Radushka | Web | 10. listopadu 2006 v 9:42 | Reagovat

sem docela zvědvá, co mě čeká....:-)

15 pleidwaag pleidwaag | Web | 10. listopadu 2006 v 19:55 | Reagovat

To je opravdu krásně napsanej článek :) taková úvaha.. přemýšlím poslední dobou hodně podobně..

16 Radushka Radushka | Web | 12. listopadu 2006 v 0:04 | Reagovat

taky sem to psala v jednu v noci :D sem se vzbudila, kopnul mě Pegas a zase sem po čase po dlouhý době něco napsala...jinak děkuju :-)

17 Scariô Scariô | 4. prosince 2006 v 16:54 | Reagovat

Řek bych, že sme všichni trochu blázniví...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.